Na půli cesty mezi městy Česká Lípa a Doksy leží malebná obec Jestřebí, která je stará více než 700 let. Často zde potkáte turisty, kteří směřují své kroky k dominantě obce i okolí – k jestřebskému hradu, připodobněnému K. H. Máchou k mořské lodi. V posledních letech však jeho návštěvníci rádi setrvávají i v podhradí. Není divu, vedení obce na svůj domov dbá, což dokazuje zrekonstruovaný kostel, zvonice, kaple v parku pod hradem, oprava celé řady památek – domů, křížů, kapliček, hřbitova, přístupu ke hradu apod.; péči o zeleň nebyla v minulosti věnována větší pozornost.
Bývaly časy, kdy bylo Jestřebí označováno jako městečko (od roku 1405). Není divu, již od počátku byla obec centrem řemesel, stál tu mlýn i pivovar a do roku 1900 se zde konaly vyhlášené dobytčí trhy, na které se sjížděli obchodníci až z Holandska.
S odsunem německého obyvatelstva po ukončení II. světové války Jestřebí o statut města přišlo a kleslo na obec. V té době zde bylo strženo 42 domů, přestal fungovat mlýn, pila i řada živností.
V roce 1966 byl k Jestřebí připojen Újezd s Popelovem, o 10 let později i Pavlovice. V současné době žije v obci Jestřebí přes 800 obyvatel a jejich počet se každoročně zvyšuje. Je to i jedním z cílů vedení obce, které podporuje výstavbu rodinných domů a které pro své obyvatele připravuje rok od roku krásnější prostředí a zlepšuje infrastrukturu.
Z historie školy
Škola v Jestřebí má dlouhou historii. Podle zprávy, nalezené ve věži kostela, stávala dřevěná škola na rynku nedaleko fary. V letech 1681 – 1722 zde učil Georg Mosig. Škola v dubnu 1768 shořela. Nově postavená škola (1772), která stála nedaleko školy původní, roku 1793 shořela také.
Následující škola už se postavila na ´současném místě´- tj. vedle kostela. V r. 1840 byla ´rozšířená´ na dvoutřídní a později trojtřídní.
V r. 1893 patřily podle tehdejšího faráře ke školní obci (až na výjimky) Provodín s osadami Muhlgraben, Am Teiche, Schenwinkel, Hirswinkel, Meirhof, Schwarze Erde, Im Dorfe, dále Újezd s osadou Kieferdorfel, část Karas, Srní, Kraví Hora a některé jednotlivé usedlosti. Ke konci r. 1906 měla škola celkem 168 žáků.
Jak ukazuje přehled obyvatel, v r. 1930 žilo v Jestřebí 808 obyvatel; 720 Němců, 72 lidí se hlásilo k československé národnosti. V Provodíně bylo 588 obyvatel; německého 468, československého 100. Zbývající byli ´cizozemci´.
Po I. světové válce se začala aktivizovat a rozšiřovat česká menšina, které dosavadní německá škola ´nevyhovovala´. V r. 1927 byla pro českou menšinu v Jestřebí otevřena jednotřídní škola. Když počet žactva přestoupil hranici pro jednotřídní školu, byla roku 1929 rozšířena na dvoutřídní. Druhá třída byla v Provodíně, v domě Františka Trunečka.
V r. 1935 tak v Jestřebí vedle trojtřídní školy německé, byla i dvojtřídní škola česká (jedna třída v Jestřebí, jedna třída v Provodíně).
V Provodíně byla za pomoci ´vlasteneckých sbírek´ postavena a slavnostně otevřena r. 1938 česká škola. Vzhledem k zabrání Němci a odsunu Čechů do ní nastoupily nejprve děti německé. Hned po válce (1945) se Češi vrací a v Provodíně se otevírají první třídy ´národní školy´ (dnešní I. stupeň). Chodí do nich děti z Provodína, Jestřebí a Újezdu.
´Národní škola´ zahájila výuku 1. – 5. ročníku nejprve ve dvou třídách, po nástupu dalších učitelů v říjnu 1945 jsou třídy tři. Z iniciativy dosídlenců byla školní budova rozšířena a postaven přístavek se dvěma třídami. V r. 1948 se otevírají třídy čtyři a od r. 1949 se děti v provodínské škole učí v pěti třídách.
Rekonstrukce školství připojuje ve školním roce 1953/54 čtvrtou a pátou třídu k neúplné osmiletce v Jestřebí. V následujícím roce 1954/55 se objevuje 4. třída opět v Provodíně. V kronice se v roce 1955/56 o škole hovoří jako o čtyřtřídní. Tak to je až do r. 1959, kdy zápisy v kronice Národní školy v Provodíně končí.
Po celou zmíněnou dobu fungovala ve škole současně i školní družina a jídelna (kuchyně).
Jestřebí po válce v prázdných prostorách po německé škole zřídilo ´II. stupeň´, nazývaný tehdy ´střední škola´. Počet tříd tohoto ´II. stupně´ se pohyboval mezi 3 – 4 třídami podle toho, zda zrovna byla povinná devátá třída. (1953 osmiletka, 1960 základní devítiletá škola, 1984 osmiletá, 1996 devítiletá).
V r. 1953/54 v ´době osmiletky´ škole prvně připadl, jak už zmíněno rekonstrukcí školství, 5. ročník z Provodína (patrně proto, aby na škole nezůstaly jen tři třídy). Budova v Jestřebí se rozšiřuje.
Škola v Provodíně a škola v Jestřebí se organizačně spojily v r. 1961. Pátá, čtvrtá a asi 3 roky i třetí třída od té doby bývá střídavě buď v Jestřebí, nebo v Provodíně podle toho, kolik je dětí na II. stupni nebo jak silné jsou ročníky I. stupně, resp. kolik tříd se v té které škole v daném roce otevírá.
Od školního roku 2007/8, za vedení ředitelky Mgr. Polanecké, zůstává v provodínské škole stabilně už pouze 1. – 3. třída.
K 1. lednu 2005 dochází k začlenění školského území obce Provodín do školského obvodu obce Jestřebí.
Prameny
V textu jsou použity informace z kroniky Národní školy Provodín z let 1945 – 1959 a z publikace ´Jestřebí, historie, zajímavosti…´od Mgr. Bohumila Daniela.